Křesťanské Společenství Brandýs nad Labem

[Jiří Šitner]

Pokoj všem čtenářům a příznivcům naší práce na Ukrajině.

Po návratu z našeho výjezdu vás opět zdravím a posílám zprávu z naší jarní cesty. Spolu s Jirkou Šitnerem, který byl opět se mnou, se s vámi chceme podělit o vše, co jsme zažili v Zakarpatí od 15. do 22. dubna 2009.
Cesta na slovensko - ukrajinské hranice probíhala bez jakýchkoliv problémů a na ukrajinské straně jsme byli odbaveni zhruba za 70 minut. K pastorovi Koljovi do Černotisova jsme dorazili ve čtvrtek dopoledne 16.4. okolo 9.30 hodin. O několik hodin později jsme pokračovali do Cholmovce k paní Iře Zeldi, kde jsme se ubytovali.
Ve čtvrtek večer jsme jeli do Černotisova na romské shromáždění. Dozvěděli jsme se, že některé ženy opustily kvůli rozepřím sbor a již více nechodí. Na shromáždění bylo znatelně méně lidí než před půl rokem, zato přišel jeden nový manželský pár. O to větší byla upřímnost lidí, kteří ve sboru zůstali. Po oficiálním ukončení shromáždění otevřeně mluvili o svých problémech, bojích a pádech. Modlili jsme se také za nemocné, zvláště za problémy se zády. Několik lidí zakusilo Boží přítomnost a moc. Viděli jsme, jak se srovnávaly nohy a ustupovaly bolesti zad. Modlili jsme se také za malou, zhruba roční holčičku, která nemohla chodit, protože měla křivou nožičku, a prodělala již mnoho léčení a jednu operaci. K našemu velkému zklamání se i po opakovaných modlitbách nic nestalo, i když jsme si to s Jirkou moc přáli a vroucně se modlili za její uzdravení. Znovu jsem si uvědomil, že když Bůh nedá, my si ani „neškrtnem“. Na druhé shromáždění v neděli večer přišli i čtyři Ukrajinci. Trochu jsme se obávali, jestli se Romové nebudou před „bílými“ stydět, a tak jsme se s Jirkou modlili za to, co máme dělat. Po té následovaly pěkné chvály a mě napadlo přečíst z knihy Skutků 1:1-2:

„První zprávu, ó Theofile, jsem napsal o všem, co Ježíš začal činit a učit, až do dne, kdy byl vzat vzhůru, když skrze Ducha Svatého dal příkazy apoštolům, které si vyvolil.“

Stále se mi vracela ta slova „činit a učit - činit a učit“… Uvědomil jsem si, že v naprosté většině shromáždění, které jsem v minulosti navštívil, jen učíme a málo vidíme Boží činění. Sdělil jsem to Jirkovi a šli jsme „s kůží na trh“. Opustil jsem svůj připravený program a udělal výzvu k modlitbám za uzdravení. Přišel statný Ukrajinec, který měl nateklé koleno, a my se za něho začali modlit. Náhle ucítil úlevu a začal si vytahovat nohavici s překvapením, že mu to jde tak lehko. S úžasem zjistil, že voda, kterou měl v koleni, je pryč a on nemá žádné problémy. Byl velice pohnutý a v jeho očích jsme zahlédli slzy. Pastor Kolja vyprávěl, že před několika dny viděl na vlastní oči jeho nateklé koleno. Jeho problém přetrvával již tři měsíce. Po té přicházeli další lidé a my se modlili za jejich uzdravení. Viděli jsme, jak se srovnávají nohy, uzdravují různé pohybové problémy a mnozí prožívají Boží moc v nemocných částech těla. Některá uzdravení by potřebovala lékařská potvrzení, a proto píši jen o těch, která byla na první pohled zjevná. Po tom, co shromáždění převzal do své režie Bůh, jsem se na konci „zmohl“ na krátké vyučování, kde jsem lidi vyzýval, aby zůstali věrní Bohu a očekávali, že se Pán Ježíš znovu vrátí pro ty, kteří mu patří. Není opravdu těžké učit, když Bůh před tím činil.
V pátek dopoledne jsme měli příležitost promluvit evangelium ke dvěma ženám, které se zdály zjevně dotčené a mluvili o tom, že ve svém těle pocítily Boží moc. Modlili jsme se také za jejich zdravotní problémy a u jedné ženy za vysvobození z okultismu a z různých prokletí.
V ukrajinském sboru v Cholmovci jsme měli tři shromáždění, v pátek večer, v neděli a v pondělí dopoledne. Protože v době našeho pobytu byly na Ukrajině pravoslavné Velikonoce (na Ukrajině jsou o týden později než u nás), bylo několik dní volno a na shromáždění přišlo hodně lidí. V pátek jsme si nejdříve povídali s lidmi, a po té začali zpívat písně Bohu. Shromáždění bylo uvolněné, lidé prožívali od Boha povzbuzení i napomenutí, přišlo několik prorockých slov, a pak jsme, podobně jako v romském táboře, otevřeně hovořili o různých věcech týkajících se každodenního křesťanského života.
V neděli jsem mluvil o Kristově životě v nás a o našem duchovním sjednocení s ním. Modlili jsme se také za uzdravení několika lidí.
V pondělí jsme se, povzbuzeni naší zkušeností z romského tábora, začali před kázáním opět modlit za nemocné a Bůh začal znovu jednat. Očekávání rostlo úměrně tomu, co Bůh činil, a pro modlitbu za uzdravení přicházelo stále více lidí. Jednoduše řečeno jsme zakoušeli Boží moc a jednání. Zdůrazňoval jsem, že uzdravení a zázraky nejsou naším cílem, ale jsou jen znameními vzkříšeného Krista a toho, že se jednoho dne znovu vrátí pro ty, kteří mu patří. Na tomto shromáždění jsme mohli prožít kousíček Božího království a moci věku budoucího, který nastane při druhém příchodu Ježíše Krista. Ke konci si Bůh převzal shromáždění plně do svých rukou, jen tak jsme se kolem sebe dívali, co dělá. Jedna žena k nám přinesla slovo, že uvidíme ještě větší Boží skutky a výzvu ke shromáždění, abychom činili pokání ze svých hříchů. Já jsem na to navázal výzvou, aby přítomní věřící činili pokání ze sledování filmů obsahujících smilstvo a podobné špatné věci. Při svých návštěvách po domácnostech věřících jsem si totiž všiml, že jsou často benevolentní k tomu, na co se v televizi dívají.
V pondělí přišlo na shromáždění i několik lidí z vedlejší vesnice, kteří patří do jiné denominace, než ve které v Cholmovci sloužíme. Někteří z nich zakusili uzdravení a hned po shromáždění nás naložili do auta a odvezli do své vesnice, abychom se modlili za ženu, která je již 32 let po vážné dopravní nehodě a trpí mnoha bolestmi. Bůh nám postupně nadpřirozeně ukazoval mnoho problémů v jejím životě, potřebu odpuštění konkrétním lidem, viděli jsme také fyzické projevy jejího vysvobození od démonů, kteří ji trápili. Nakonec všichni, kteří byli přítomni v místnosti, při modlitbách za kyčle a pánev slyšeli praskot kostí a mohli pozorovat, jak Bůh uzdravuje (Jirka před tím dostal slovo, že tento praskot uslyšíme). Dotyčná žena nemohla dát kvůli deformaci pánve nohy k sobě a po modlitbě a slyšitelných projevech se radovala z toho, že tak může učinit. Ze shromáždění, které začalo v Cholmovci a svým způsobem pokračovalo i ve vedlejší vesnici, jsme se tedy dostali o několik hodin později, něž jsme předpokládali, a to nám „narušilo“ náš připravený program. Bůh však myslel i na toto a čas, o který jsme „přišli“, požehnal a činnosti s rozdělováním financí, které nám obyčejně zabírají 2 – 3 hodiny, tentokrát zkrátil na něco málo přes 1 hodinu, takže jsme „o nic nepřišli“.
Odhaduji, že během našeho pobytu na Ukrajině jsme viděli úplná, nebo částečná uzdravení zad a pohybového ústrojí u 20 až 25 lidí, plus uzdravení z dalších nemocí, které nebylo možno na první pohled ověřit a výsledek by musel potvrdit lékař. Projevy Boží moci byly neočekávané a my jsme jen mohli vstupovat do připravených Božích skutků. Jako obyčejní smrtelní lidé nemáme s výše popisovanými uzdraveními a zázraky nic společného, a proto všechna sláva i dík patří Bohu.
Spolu s Jirkou vám přejeme: „Kéž by vám toto svědectví o Božím jednání posloužilo k prohloubení vašeho vztahu s Ježíšem a ke svatému, pro Boha oddělenému životu a k obnovení vroucího očekávání jeho druhého příchodu“.

U paní Zeldi jsme se tentokráte setkali se všemi jejími dětmi, všichni přijeli na velikonoční svátky, což muži využili a pomohli při jarních pracích na poli, a ženy se zapojily do příprav velikonočních dobrot. Ira pokračuje ve studiu Biblické školy. Stará se o rodinu, sbor a hospodářství. Potýká se také se zdravotními problémy. Nejmladšímu synovi Samuelovi bylo v lednu letošního roku deset let. Podpora rodiny Zeldi je během na dlouhou trať.
Kolja Repljuk má od loňského října práci hlídače v automobilovém závodě ve Vinogradovu a příležitostně si přivydělává zednickými pracemi. Jen pro představu, jeho měsíční výplata činí okolo 2000 Kč, což je pro rodinu se třemi dětmi žalostně málo.
Na Ukrajině se od loňského podzimu zhruba 2,5krát zvedly ceny. Mnoho lidí ztratilo práci a velikým problémem jsou dluhy a hypotéky. Většina hypoték byla uzavřena v dolarech v době, kdy byl jeden dolar okolo 4,95 ukrajinských hřiven. Nyní zaplatíte za jeden dolar okolo 8 hřiven. Většina lidí se dostala do velkých finančních těžkostí a přestala hypotéky splácet. Výhodou vesnic je potravinová soběstačnost, a to díky tomu, že téměř v každém stavení je malé hospodářství. Zadluženost je o hodně větší ve městech než na vesnicích. Některé banky také zmrazily nebo omezily výdej vkladů. Mnozí Ukrajinci již bankám beztak nedůvěřují a mají svoje úspory doma ve „slamníku“. Stejně tak jako u nás ani na Ukrajině nemůže nikdo odhadnout, kam až tato ekonomická krize povede.

Ke konci našeho pobytu v Cholmovci jsme díky Pánu a vaší štědrosti rozdělili finance. S Boží pomocí jsme je předali potřebným lidem, a obzvláště jsme požehnali rodinu Zeldi.
Naše zpáteční cesta domů probíhala bez jakýchkoliv problémů. Myslím, že mohu s klidným svědomím napsat, že se náš dubnový výjezd vydařil. Byli jsme překvapeni tím, co jsme viděli, slyšeli a zakusili.

Nakonec tohoto dopisu bych chtěl poděkovat vám všem, kteří jste se za nás v době výjezdu modlili, a nebo finančně podpořili služebníky a potřebné v Cholmovci a okolí. Do Cholmovce, Černotisova a Sasova, dá-li Bůh, znovu pojedeme na podzim tohoto roku. Prosím, modlete se, aby Bůh v této době otřesů, kdy padají různé lidské jistoty, otevřel dveře, a abychom znovu mohli na Ukrajinu vyjet.
Kdybyste případně chtěli podpořit rodinu po zemřelém pastorovi Michalu Zeldi, či další potřebné v Cholmovci a okolí, můžete poslat svůj finanční příspěvek na:


Platby z České republiky
Nadační fond Křesťanské Misijní Společnosti
ČSOB a.s. Praha 1, číslo účtu: 577409193/0300,
variabilní symbol: 350 – pomoc v Cholmovci
nebo
variabilní symbol 400 – zapomenutí služebníci

Dary jsou odečitatelné od daňového základu.
Nadační fond KMS Vám může na požádání vystavit potvrzení o přijetí daru.
V případě potřeby potvrzení, kontaktujte ředitele NF KMS Michala Klesnila,
telefon kancelář: +420 284 822 297,
e-mail: office@nfkms.cz
http://www.nfkms.cz


Pro platby ze zahraničí
na IBAN: CZ96 0300 0000 0005 7740 9193, BIC: CEKOCZPP
Prosím, v tomto případě uveďte kvůli rozlišení ve zprávě pro příjemce, na jaký projekt je daná finanční částka určena, zda na: Pomoc v Cholmovci a nebo Zapomenutí služebníci. Zároveň vás také prosím o potvrzení formou e-mailu, které bude obsahovat na jaký projekt a jakou částku jste zaslali.

Také mě můžete kontaktovat osobně na:
telefon kancelář: +420 371 120 578
mobil: +420 775 148 383
Skype: pavel.faul
e-mailová adresa: ks.doma@atlas.cz
http://www.ksdoma.estranky.cz/

Zprávu z našeho posledního výjezdu a další zprávy z našich starších výjezdů můžete najít na našich sborových stránkách: http://www.ksdoma.estranky.cz/, v sekci pomoc na Ukrajině, a nebo na stránkách Nadačního fondu KMS: http://www.nfkms.cz, v sekci Pavel Faul – Ukrajina a dále na stránkách CKS Brandýs n.L.: http://www.ksbnl.cz/, v sekci Diskuse – Ukrajina.


Pavel Faul – svobodný evangelikální Křesťanský sbor Domažlice
a Jirka Šitner – CKS Brandýs nad Labem


P.S.: Od Mezinárodního svazu Gedeonů na Ukrajině jsem dostal několik výtisků Nového zákona + Žalmů v ruštině. Kdyby někdo nějaké potřeboval k evangelizaci rusky mluvících lidí, tak jsou k dispozici u mě a na výše uvedených kontaktech si je můžete vyžádat.